moniko, já to nijak nezpochybňuju
taky nejsem zastánce přenášení svých strachů na dítě...
jen u těch nespravedlností nevím, tam to bude odvislé od dítěte... třeba vím, že je lépe, aby moje nejmladší věděla, že její učitelka je dle mého názoru "špatná učitelka" (no ve skutečnosti si obvykle vypomůžu zvířecím označením ), jí to pomáhá srovnat se s tím, že chyba není na dceřině straně a taky dětem odjakživa říkám, že musí počítat s tím, že život není nikdy fér... a ať dělají to nejlepší co mohou, ale ať se nehroutí, když to nebude dost (nebo to i bude dost, ale nebude to stačit)...
obecně razím heslo "doufej v nejlepší a připrav se na nejhorší"