Babi, ano, psala, ale pokud si dobře vybavuji moje reakce, tak to nebyla úplně první odpověď. A psala jsem také , možná opakovaně, že je potřeba si promluvit, ať si F. pořádně probere, co chce opravdu ona sama. Že mít kamaráda s vyhodou je taky fajn, a že kdyby mě partner přirovnával k Ferrari, tak mě to asi urazí. Navíc některé odpovědi vychází i z rozpoložení zakladatelky, která evidentně cítí, že ta konstelace není úplně férová a samotnou ji to hodně trápí. Netuším, jestli ona upřesnila, že příteli vadí puberta kluků - a nebo to vzniklo v průběhu diskuse? Já vím, že se vyjádřil, že mu vadí její děti. Samozřejmě to může být v kontextu ztráty soukromí s puberťáky v bytě, nebo pubertálních scén.

Nicméně když vezmu situaci "přítelkyně má ráda moje děti, pečuje o ně, vzala je do rodinné smečky atd; na děti je téměř sama, pečuje o otce, pracuje", tak mít k tomu všemu ještě stížnosti, že ji vidím málo, tak trochu .....dětský? Navíc když on sám je tedy asi +- víkendový otec.
Má ji rád, chce ji vidět, je mu smutno? Ok, zavolám, koupím pizzu k večeři, přijedu, najíme se, vezmu ji třeba na procházku a popovídáme si. Odjedu. Třeba.