rodinová, však právě...
já vypadla z baráku ve 14 na intr, po škole jsem se na 2 roky vrátila a fakt to nešlo, takže pak zase zpátky do města, vztahy s rodiči jsem měla (po odstěhování ) v pohodě, dneska myslím, že až nadstandardní, i na tu dovolenou jsme se ségrou a tátou loni jeli
bratránek vypadl v 15 na intr, potom si pořídil byt (no rodina mu dala na základ hypotéky), oženil se, byt nesplácel, nadělal dluhy, takže o něj přišel, rozvedl se, vrátil se domů a hnije tam v pokojíčku dodnes (45 let mu je)... a dodnes v pozici dítěte, když dojdou prachy z výplaty, maminka přidá kapesné, nakoupit si dokáže jen sám pro sebe, kde je vysavač netuší, uvařit si umí jen pro sebe, pokud není uvařeno od někoho jiného, bez váhání si z lednice vezme nachystanou svačinu, co si připravil jeho táta na druhý den do práce - vůbec mu není divné si vzít něčí obložené zabalené housky
základní rozdíl mezi námi spočíval ve výchově - já se musela podílet na domácnosti od mala, on nikdy na nic doma nemusel sáhnout - ve stejném módu tedy jedeme dodnes...
btw on býval doma o víkendech sám, což mně se nepoštěstilo skoro nikdy