Nevím, fakt nevím.

Zatím vidím jen útěky jinam, protože v tom prostředí se nedá fungovat. Člověk zodpovědný a nadšený do té práce se tam buď přizpůsobí, nebo raději uteče, protože ta frustrace je šílená.

Podle mě je jediná možná cesta právě ta možnost volby i pro rodiče a děti. Jenže ona je hrozně omezená, pořád si většina lidí raději vybere tu nejbližší školu a pak se snaží těch devět let nějak přežít. Jenže ono to není "jen" devět let, ono to pokračuje dál a dál. Střední školy jsou oproti základkám pozadu i v metodách a formách výuky, jen tedy mají většinou více kvalitních pedagogů co do odbornosti. Také děti už na těch školách častěji jsou proto, že tam být chtějí, takže ta vnitřní motivace je o něco lepší, ale také kvůli tomu víc snesou, takže snaha výuku zlepšit je pak nižší, když vlastně stačí to, co je.

No a vysoké školy jsou...no prostě různé. A státní opět neznamená kvalitní a opět se tam lépe daří těm, kteří se chovají neuctivě až nelidsky a řada studentů to buď přetrpí nebo odejde, protože o moc víc s tím nemohou udělat. U soukromé pak záleží na tom, jak je vedená. Vím, že je možné, aby si studenti prosadili změnu vyučujícího, pokud s ním nejsou spokojení, což může být dvojsečná zbraň, ale já znám zatím jen ten případ, kdy byl odejit vyučující nekvalitní a byl nahrazen lepším.

Strašně ráda bych, aby standardem byla ta kvalita, nejen odborná, ale především lidská, a nemuselo se za to platit školné. Ale zkušenost je takové, že za co si lidé neplatí přímo, tam si tu kvalitu a své zájmy hlídají a prosazují mnohem méně a je když už, tak často marně.