Když jsem nemocná, tak má o mě starost a snaží se mi pomáhat, ale k aktivitám co bych s ním ráda sdílela se nepřemůže. Chtěla jsem jít tancovat, on že na to není, na divadlo taky ne. Spíš by chtěl abych já sdílela jeho zájmy. Mě je 38, jemu 42, děti už mám větší 14 a šestnácti, o ty se starat nemusí, jsou to už samostatné jednotky.
Co mě v našem vztahu taky hodně mrzí je to, že nechce řešit žádné problémy, nemůžu si s ním nic vykomunikovat. Nesnáší konflikty, tak když se schyluje k nějakému vážnějšímu tématu ohledně našeho vztahu, odchází nebo mlčí. Když se mu chci s něčím svěřit, třeba starosti v práci, tak jde vidět že ho to příliš nezajímá, jak se říká jedním uchem tam a druhým ven. Tak jsem se mu přestala svěřovat... Když to tak sepisuju, tak si uvědomuju, že mezi námi není problém jen bydlení. Pokud by jiné věci mezi námi fungovaly, tak bych byla asi i ochotná přistoupit na oddělené domácnosti🤔