" žít s někým, koho nezajímá tvoje starost, to je cesta k rychlému vyhoření"

no ono je to těžký, ne vždycky je úplně nutné, aby partner(ka) nutně musel fungovat i jako vrba... ono je něco jiného, jestli si chci postěžovat a najít řešení nebo jen postěžovat a chtít pohladit po hlavince... oboje to stěžování si a sdílení starostí může být sice důležité, ale nevidím jako nezbytné, aby se směřovalo výhradně k partnerovi...
dokonce si skoro myslím, že na hlazení po hlavince je lepší kamarádka...
já se třeba dost nerada svěřuju se starostma a vždycky si to nejdřív potřebuju prohnat sama několikrát hlavou a muž už si zvykl, ale zpočátku mě dost rušilo, když on viděl, že mě něco trápí a doloval ze mne o co jde - dokud si to nezpracuju sama, nechci o tom mluvit, zvlášť u závažnějších věcí...
on to má se mnou taky těžké, já zase nabízím jen řešení a náhledy z jiných stran a naopak se musím učit občas jen říct "jo, všichni jsou blbí a máš to těžký"