To je zvláštní, nemůžu si nic takového vybavit, co by mi od rodičů vadilo. Já tedy měla celkem mírnou pubertu, občas jsem prý třískala dveřmi od pokoje, ale jinak celkem v pohodě. Z hlášek si vybavuju od táty spíš laskavě pronesené "vidíš, líná huba, holý neštěstí" - když jsem se někde mimo domov k něčemu osmělila a zeptala...vždycky jsem byla spíš taková stydlivější a neprůbojná. A od mamky se mi vždycky vybaví "já ti můžu poradit, říct ti svůj názor, ale rozhodnout se musíš sama". Jinak si hlavně spíš vzpomínám na to, jak jsme s tátou poslouchali muziku a s mamkou zase šmejdily po antikvariátech a povídaly si o knížkách. Jako jasně, asi jsem jako každý starší sourozenec měla pocit, že mladšímu bráchovi v něčem nadržují, ale to spíš v dětství, než v pubertě, jsme jen rok a půl od sebe. Ale byl to spíš jen pocit, když na to koukám s odstupem, tak už si to nemyslím.