Přidat odpověď
Yuki, ty domácí úkoly nemají ale správně být o tom, že by se měly děti samy něco naučit, ale procvičit to, co se učily ve škole. Samozřejmě, že přežijí i bez procvičování, jenom si myslím, že v průměru toho ta třída bude umět méně než s procvičováním. Doplatí na to podle mého názoru nejvíc takové ty průměrné děti, jejichž rodiče školu moc nežerou - talentované děti procvičovat nepotřebují, aktivní rodiče zjistí bez úkolů, co jejich dítě umí a co ne a zajistí, aby to dohnalo, a ti, co nedělají nic ani teď na tom budou stejně, ale v žádném případě ne líp.
To, že by se případně děti neměly školou moc přetěžovat, je určitě argument, který má svou váhu, ale je otázka, co je přetěžování a co využití kapacity mozku v dětství, kdy jsou děti schopny se učit hodně s menší námahou. Takže proč by neměly věnovat víc času třeba výuce jazyků, co největšímu základu v matematice, případně se věnovat i nějaké tvůrčí vzdělávací aktivitě, na kterou není ve škole čas. Zrovna nedávno dcera s pohoršením sdělovala, že jejich učitel španělštiny (rodilý mluvčí) dává soukromé hodiny už nevím, za kolik peněz - hned dostala poučení, že aspoň vidí, jak se jí vyplatí se co nejvíc učit teď, když to má "zadarmo" a má na to čas a někdo se jí věnuje.
O strašných podmínkách v některých rodinách tu píšeš opakovaně - já ti samozřejmě věřím - ale jak těm dětem pomůže, když nebudou úkoly z matematiky nebo cvičení z jazyka na doma? Budou na tom pořád stejně a ti ostatní, co by úkoly udělaly, nejspíš hůř. A názor, že se mají děti všechno naučit ve škole tak, aby to udržely (zejména v případě předmětů, kde na sebe výuka navazuje) je samozřejmě pěkný, jenom pochybuju o realizaci, zejména v nějaké krátké době. "Zákaz domácích úkolů" se vydá hned a nic to nestojí na rozdíl od organizace takového systému, aby stát pomohl dětem ze slabých rodin se vzdělávat i bez účasti rodiny ...
Předchozí