Já mám obyčejné tenké metrové betonové obrubníky a mám svatej pokoj. Beton hezky zestárne, ošuntí a pokryje ho mech a lišejník, takže splyne s přírodou. Tráva do záhonů neleze, občas se obrubník okolo otrhá nebo obrýpne. Instalace trošku práce dá, ale není to nic k nezvládnutí. Údržba pak už žádná.

Vyvýšené záhony jsou teď in, cool a boom. My máme jen jeden na papriky, aby se daly zakrýt v případě chladu. Skleník ani foliák nemáme, zelenina je chutnější ze slunce. Navíc kdo by pořád větral, zalíval a uklízel mrtvý hmyzy. Na pěstování nám vyhovuje velká plocha záhonu, obroubená betonovými obrubníky, který si každý rok rozdělíme podle potřeby, plodiny střídáme, cestičky zasypu posekanou trávou - pohnojí a nemusí se plít. Hezky se s půdou a pěstováním pracuje. Někdy použijeme i zelené hnojení , na prázdná místa dáváme posečenou trávu.
Dřevo je hezké, ale krátkověké, obzvlášť ve styku s hlínou. Plastové obrubníky jsou hnusné. Ještě se používá ocelová pásovina, ale ta je drahá. V okrasné části obrubuju kameny z pole.
Takže za mě beton, však je to vlastně přírodní materiál.