Přidat odpověď
::Vážný, hele, a dojde ti v tom teoretizování, že dáváš něčí děti, rodiče, sourozence na úroveň pedofilů a úchylných násilníků? Já asi rozumím, jak to myslíš, ale je to fakt jako dost hnusný, čoveče.
Ale do té množiny patří i heterosexuál. Prostě je to jenom někam zaměřená touha a rozlišení kvality je společneskou konvencí. Můžeme se shodnout, že pedofilie SMĚŘUJE (a nutně nevede) k zneužití dítěte. Přesto, že to může skončit třeba jen kreslenými obrázky, nebo AI obrázky, tak to považujeme za závadné.
Můžeme se shodnout, že zneužití zvířete je špatně, ale nakonec zvířatům ubližujeme i tím, že je jíme. Čím se to liší navíc? Je tam naše konvence...
Uznávám, že homosexuální styk je i v tradiční křesťanské doktríně (kterou navíc úplně nesdílím) daleko méně společensky škodlivý, než výše uvedené. Zřejmě je to problém jen pro ty dva a Pána Boha. Křesťanský pohled je, že sex patří jen a pouze do manželství. V tomto smyslu je daleko více od sexu vyloučených skupin, než jen homorosexuálové.
A já netvrdím, že je to totéž, jenom to, že jsme si to rozhodli sami, co je dobře a co není, jako společnost. Logický je ten konsensus a ochrana dětí. Ale spoustu dalších věcí považujeme za problém, kde se snažíme pomoci terapií, pokud to pro toho člověka problém je a určitou výstřednost. Máme i jiné hodnotové soudy, než jen přísnou logiku.
A prostě, pokud nějaká komunita má ta pravidla nastavená přísněji, tak ji obviníme z nesnášenlivosti. Pokud mírněji (třeba v některých rysech islám), tak ji prohlásíme za perverzní. Měříme vše podle sebe.
Jenže, ti co s námi nestíhají držet krok tím hned zaškatulkujeme.
A mám přátele s homosexuálními dětmi. Primárně je je to jejich cesta a volba směru, ale nemusí to být směr dobrý.
Předchozí