Naši chodili 2x týdně na návštěvu za vnoučaty a vozili kočárek už od miminek. V létě jsme se scházeli na přehradě, dětem jsme na pustili bazének a my dospělí se koupali. Pak tatáž dostal rakovinu a maminka se o něho starala, takže návštěvy skončily. Když táta umřel, maminka už jen chodila děti hlídat, když byly nemocné a když pak už byly velkez, tak občas nějaká návštěva. Tchán s tchyní měli domek se zahrádkou ( ve městě) a my k nim jezdili i s dětmi na návštěvu taky už od miminek, o víkendu, protože tchán do 80 let pracoval. Vždycky jsme dostali oběd a oni si pak hráli s dětmi a my s BM jsme šli do kina, na procházku nebo jeli někam na kratší výlet. O prázdninách děti u nich byly vždy před týden a o víkendu jsme si je brali domů. Tchyně se jim hodně věnovala, vymýšlela pro ně různé hry a tvoření, na zahrádce měli bazének a pískoviště, odpoledne někdy chodil i s dědečkem a babičkou na procházky po okolí. Na výlety nebo na dovolené je tedy nebrali. A tchyně byla vyhlášená kuchařka a pekařka, děti i jako dospělé k ní často chodily o víkendu na oběd a nějaký koláč nebo buchtu. Měly k ní lepší vztah než k mojí mamince, která to s dětmi moc neuměla.