Přidat odpověď
Asi jak kde. U nás bývá procento odkladů většinou malé, cca 10 procent dětí, tak někde jich zase musí být víc.
U mých dětí ve třídě byly 2 podzimní děti s odkladem, moje jsou červnové a ještě nastupovalo dítě s předčasným zaškolením, taktéž podzimní. Mezi ním a těmi dvěma odklady byly opravdu cca 2 roky. U kluka to bylo celkem jedno, to byl introvert. Ale holka byla o dost napřed i tak (maminka chtěla, aby chodila do třídy s "kamarádkou", tak jí zařídila odklad) a ve třídě to s ní bylo docela komplikované (vztahy a různé negativní jevy).
Obecně mi připadá, že odklady jsou v současném systému u některých dětí nezbytné, bylo by škoda je generálně rušit.
Ale nerozumím tomu, že se stále dogmaticky staví na testu školní zralosti, který vlastně ne vždy vypovídá o skutečné zralosti, ale často jen o prostředí, z něhož dítě pochází. Když člověk ví, co má dítě umět, tak to dostane i do jinak nezralého dítěte a to pak s trochou štěstí podá požadovaný výkon.
Naopak dítě z nepodnětného prostředí, které (moc) nechodilo do školky, nikdy nedrželo v ruce tužku, nikdy se ho nikdy neptal na počáteční hlásky a vlastně ani moc nechápe otázky, natož proč by na ně mělo zkoušet odpovídat správně, často testem propadne. Když je to k tomu všemu rváč, který do té školky nebude chodit ani následující rok a zůstane ve stejném nepodnětném prostředí, tak za rok na tom nebude líp, jen bude větší, silnější, zdatnější - a svým spolužákům nebezpečnější. Odklad vlastně prohloubí jeho problém (jemu to tedy prý pomůže, protože coby "zralejší" bude "lépe schopen čelit školnímu neúspěchu").
Ve sporném prospěchu některých OŠD hraje roli nadužívaný výraz "nezralost", protože z něj pro mnoho lidí logicky vyplývá, že stačí počkat, dítě dozraje a bude to dobrý.
Předchozí