Ano! Nastesti na me rodice nemeli moc casu, tak jsem mela spoustu volnosti. Do 6 let jsem nechodila do skolky, byla jsem prakticky porad s nejuzasnejsi babickou na svete, ktera me milovala (asi to pro ostatni byla spis nevyzpytatelna jezibaba, naladova, pry nenavistna - ale pro me byla jako z pohadky).
Nezvladala me uhlidat, takze jsem mela svobodu v obri starodavne a radne se rozpadajici vile plne parozi a historickeho nabytku, na zahrade, v domku pro zahradnika, ve skleniku ci v pseudobaroknim bazene, u jehoz vstupu sedeli na labutich olezli andelicci. Vecne ze me nekdo obiral blechy, ktere jsem chytala na dvore od slepic a kraliku. Jednou jsem se zasekla v komine skleniku, na nemz jsme si s kamaradkou navlekaly koralky (nedokazu si predstavit, ze by dnes nekdo nechal petilete dite vysedavat na komine).
Babicka me vodila s sebou do prace, kancelar mela na pude plne starych stravenek a plynovych masek, ktere jsem mela zakazano nosit domu. Naproti pres pudu byl raj - kancelar podnikove vytvarnice se spoustou stetcu, barev, transparentu a prvomajovych mavatek. Do jiste miry jsem mela povoleno ji otravovat a obcas jsem z ni vylakala nejaky poklad.
Strejda me ucil strilet, skakal z okna v prvnim patre, poradal pro mou potechu drobne vybuchy z materialu, ktery stipl za studii na VSCHT, ucil me rozbijet praskle zarovky o zed a postavil mi iglu.
Moje deti maji slusne a sporadane detstvi, coz ve svetle toho meho povazuji za urcitou formu tyrani.