Ja sem treba zajdu proto, ze je to potichu a kdyz chci, tak odejdu, to s lidmi v realu moc nejde, respektive je mi to neprijemne. A etsinou tu jen ctu, nejake dlouhe debaty me neba. Setkani s jednou osobou ano, to pak i obcas promluvim, ale ve spolecnosti nemluvim skoro nikdy a mam to tak uplne odjakziva, predchazet tomu mohla tak leda nejaka udalost pred narozenim nebo ve velmi rannem detstvi.
Nijak tu introverzi (a ja mam testy delane zamestnavatelem, takze vim celkem presne, jak na tom jsem) neprozivam, zapadnout kamkoliv jsem chtela naposledy v puberte. Lidi mi nijak nevadi, v davu klidne preziju, stejne v anonymnim velkomeste, nebo mezi tisici slunecniky na plazi. Ale zavadet hovor a navazovat kontakt nebudu, stejne tak se nesveruju prakticky s nicim podstatnym, pro me je sdelena starost dvojnasobna starost. Lidi nesnasim jen ty urcite, kde mam opravdu duvod. Mam ruzne senzoricke jinakosti, takze mi proste vadi hluk (sluchatka to nevyresi), cichove vjemy, ktere se nekdy muzou pojit s lidmi. Co nadelam, takova jsem a mam se i celkem rada.