Pro inspiraci asi nic nemám, krása dovolené se mi odvíjí především od lidí, se kterými ji trávím, a náplně. Místa mi připadají svým způsobem krásná či kouzelná snad všechna. Vysočina, hory tu i na Slovensku i Alpy, Fudži... vesničky i města, louky s kříži u cest... všude je něco. Moře bylo také krásné, i řecké památky. Vodácké a lezecké dovolené s MM za bezdětna.

Asi nejvíc byly rodinné prázdninové pobyty s tchánovci, švagrovci a neteřemi/synovci v době, kdy děti (naše i švagrovské) byly cca ve věku 0 - 16. Jezdívali jsme na 3 a 2 týdny na dvě stálá místa - jedno ve vesničce Pošumaví, druhé polosamota na Vysočině, a tam prostě byli spolu. U party dětí se střídali dospělí podle možností dovolené, aby jich vždy bylo dost přes týden, na víkendy dojeli všichni. Chodili jsme do lesa, na koupák, jezdili na kolech po lesích a k rybníkům, autama do měst kolem za kulturou a do bazénu, po večerech hráli hry, společně vařili... děti nyní dospělé na to vzpomínají s láskou a mají snahu se tam občas podívat i po částech - jednotlivé rodiny s další generací dětí. Taky jezdíme na jedno z míst babičky s vnoučaty (na jeden týden jen), děti=rodiče se na chvíli připojí jak mohou a vejdou se.