Přidat odpověď
Jo a před tím jsme jezdili často s dětmi do kempu u rybníků Kladiny kousek od Pelhřimova směrem na Jihlavu. Lesy, houby, výlety s dětmi. Lodička. Táboráky a topení v kamnech. Voda venku. Latrína.
Mám fotku, jak si 2-letou dceru nesu v krabici od nějakého domácího spotřebiče.
A ještě mne napadly 2 církevní akce:
Krátce po té, co jsem uvěřil (u charismatických evangelíků), jsem byl pozván katolíky z MFFUK s manželkou na 14denní exercicie "Oáza křesťanského života". První svobodné prázdniny 1990. Byli jsme v Kostelci nad Černými lesy, bydleli na faře ve spacácích a na karimatkách. Program patřil hnutí Světlo-Život, kterým kdysi prošel i Jan Pavel II. Probírali jsme různá témátka, jedli ze společných zásob podle pravidla "jez tak, aby se najedl tvůj soused". Bylo to organizované dominikány a bylo tam hodně zážitkové pedagogiky. Každému témátku byl přidělen kus liturgického roku, takže jsme zrychleně prošli i to. Místní farníci o nás pečovali, takže jeden den nám postrojili stromeček, druhý den jsme měli velikonočního beránka. Byly tam dni smíření s živými i mrtvými, kterým jsme psali dopisy. Naše hříchy jsme v podobě kamení nesli pod kříž.
Během dne, který se věnoval Kristovu utrpení jsme v silenciu (tichu) prožili větší část dne a pak jsme nesli kluci větší břevno a holky menší na blízký kopec, kde jsme z toho postavili kříž. Měli jsme každý soukromé tiché 15m setkávání s Bohem v kapli nad Božím slovem. Vylosovali jsme si dvojičky (já svojí ženu) a šli jsme zvěstovat Krista do okolních vesnic, jak kdo uměl. Atd. Bylo to celé silné a dodnes z toho žiju.
Druhá podobná akce byla obnova manželství a manželských slibů pořádaná moderní řk. kongregací Chemin Neuf. Žijí v ní celibátní bratři i sestry a také rodiny.
Byli jsme v klášteře kousek za Prahou. O blaho cca 11 manželských párů tam pečoval velký tým složený z bývalých účastníků, přátel Chemin Neuf, ... Fungovalo to tak, že oni měli vždy jen půl dne práci a půl dne na svůj program/sebe atd. Pro všechny byl součástí vodácký tábor pro starší děti, tábor pro mladší děti a "školka" pro předškoláky, aby rodiče měli čas na sebe. Dohromady takto o sobe i o nás pečoval tým mnoha desítek lidí. Spousta programů bylo opět zážitkových. Na závěr jsme měli obnovu manželství v kostele a ohromnou slavnost, kde nám děti zahráli divadlo, co se pro nás naučili a řadu scének a programů připravených účastníky. Dodnes se rádi koukáme na fotky, nás i dětí z této akce.
Předchozí