Sedmi, asi se ty lokality v Bulharsku lisily. Poprve jsem tam byla v sedmdesatem tretim nebo ctvrtem, na Slunecnim pobrezi cely mesic, to jsme bydleli na hotelu, takze jidlo bylo tam. Pak jsme mnoho let jezdili do Sozopolu do soukromi, bydleli jsme na starem mesete v historicke zastavbe, zachod tam byl ale evropsky, voda tekla ve sprse jen studena, to mi ale nikjak nevadilo, bylo horko. Varili jsme si sami a nakupovali na trhu. Ten vyber tam byl nesrovnatelny s tim, co se dalo koupit v Praze. Broskve jsme jedli kazdy den, od konce cervence i hroznove vino a melouny. Papriky, rajcata, okurky take kazdy den na slat, balkansky syr k tomu. Nekolikrat tydne cerstve ryby z pristavu. Posledni roky byly i langusty nebo krevety nebo co to bylo. Maminka drzela pokazde dietu, takze jedla jen salat, ryby a jogurt. Pamatuju si fronty na chleba a na mazanec, co jsme jedli k snidani k jogurtu, ale proste vzdy jsme nakou frontu vystali a pecivo zas par dni meli. A ten jejich jogurt ve skle byl k dostani porad, chodila jsem pro nej rano do mlekarny, byl vynikajici. No a more pro mne bylo v tom veku dostatecne exoticke. BYla jsem furt pod vodou a tahala nejak skeble nebo racky nebo okukovala havet u skal a kdyz byly vlvny, tak to bylo taky uzasny, to jsme do nich skakali jak zbesili. Ja to proste milovala.