Nevím, zda jsem jako dítě po vlastních penězích toužila, ale když mi bylo asi 11, pojala jsem nápad obcházet prodejny a nabízet jim, že jim odvezu papír, krabice apod do sběrny. Nečekaně to mělo úspěch, nakonec jsem někde splašila nějaký kočárek a s kamarádkami jsme to provozovali "ve velké".
Moje děti by asi také toužily po tom mít jiné peníze než ty, co vyžebrají od nás, ale zatím nepřišly s tak skvělým podnikatelským záměrem jako já tehdy Dneska je leccos těžší.
Nejstarší dítě je v devítce a tomu už jsem oznámila, že si má vyhradit nejméně dva týdny prázdnin na brigádu. Tu budu sice muset sehnat já, ale fakt chci, aby si začala přivydělávat.
Jen tedy dodám, že moje děti - hlavně ty menší - jsou dost nenasytné. AŤ jim dám kolik chci, druhý den téměř nic nemají. Pitíčko, bonbóny, holky náramky, kamínky, blbinky. Nejstarší dítě je nejskromnější.