Lído, to jsi napsala moc hezky. Rodič musí v určitý okamžik přestat tak moc pomáhat, každé dítě nebo student si musí najít svůj způsob fungování.
Stejně tak souhlasím s tím, že ty poruchy pozornosti, Add a ADHD apod. jsou rozloženy po spektru děti, spousta z nich i nás dospělých je někde na hranici, myslím, že máme někdy zbytečnou tendenci dívat se na to hodnocení z poraden jako na slovo boží, jako by verdikt ADHD byl buď ano nebo ne a bylo to jasné.
Dnes už se o autismu mluví jako o spektru poruch, od těch nejtěžších případů po nějaké izolované příznaky, úplně stejně to podle mě je s poruchami pozornosti, dyslexiemi apod.