Tak hlavně máme paliativní péči skoro nedostupnou. V Praze jsou dva hospicy jen proto, že se ředitel toho původního rozhádal se správní radou a založil druhý. A ten druhý byl po stránce péče vcelku OK, ale po stránce lékařské péče tam jednou za den zašel praktik předepsat všem léčbu. Jinak tam nebyl.

Ale tam je problém, pokud vznikne jen trochu pocit, že místo paliativní péče je prostor pro levnější euthanazii, tak bude výsledek takový, že pojišťovny budou hradit pouze euthananzii a nejlépe hned na JIPu po stanovení terminální diagnózy.

CO vím od známých co měli teď babičku v mimopražském hospicu, tak tam byl nějaký problém s tím, že nad 3 měsíce to pojišťovna odmítá proplácet. To jako mají do 3 měsíců toho člověka zlikvidovat? A to i tak se platí pobytové a pečovatelské služby kolem 500 Kč/den.

Průšvih je i v tom, že bolest se u nás nedostatečně léčí. Ozkoušeno na vlastním preparátu. Měl jsem 3m bolesti autoimunitně zaníceného střeva a doktorka na mne v nemocnici řvala, ať si nevymýšlím a že mi na to algifen musí stačit. Že se musím naučit s bolestí žít a zbytek je na psychiatra. Naštěstí po propuštění po měsíci začaly zabírat kortikoidy...