Rodinová, řekla bych, že kdysi, když lidé ještě věřili v Boha a posmrtný život, byl ten postoj ke smrti trochu jiný. Lidé hlavně chtěli umřít smíření s Bohem, vyzpovídaní, s posledním pomazáním a pak se už smrti nebránili, věřili, že se po smrti dostanou do nebe, kde jim bude dobře a i ti pozůstalí věřili, že jejich milovaní jsou po smrti v nebi a že se tam nakonec všichni znovu sejdou. Jasně, že lidé vždycky želeli smrti blízkých, ale jednak ta smrt byla všudypřítomná, umíraly malé děti, staří, mladí, v přítomnosti všech ostatních, ne za plentou někde v nemocnici, ale jsem přesvědčena, že víra v Boha a posmrtný blažený život v nebi jim ten postoj ke smrti hodně ulehčoval.