Můj laický názor podložený pár zajímavými přednáškami psychologů je, že sexualní identita dítěte není plně fixovaná při narození. Dolaďuje se v prvních letech života v kontaktu se světem kolem. A samozřejmě k tomu je potřeba i určité vedení, což je tlak společnosti, rodiny atd.

Samozřejmě někdo je posunutý do odlišného pólu výrazně a tam je to jasné (ať už v otázce koho bude vnímat jako romanticky přitažlivého, nebo v osobní identitě). Ale mnoho lidí to má posunuté trošku. A tam zafunguje ten tlak, aby člověk nezůstal mezi. DOkončí se v tom ta fokusace do některého pólu.

Je to imho podobné jako s pravolevostí - lateralitou. Můžete dítě vychovávat od určitého věku jako leváka a nebo praváka, ale závadné by bylo mu každé ráno říkat, ať si dneska vybere.

Výchova je tlak. (Bez ní by neexistovala civilizace a byli bychom barbaři. Celé je to na pozadí vzpoury proti výchově a už vůbec ne nějak ujednocené.) A pomáhá dozrát - i v identitě.

Je určitě dobré respektovat zjevné odlišnosti, ale není dobré je povzbuzovat a vyvolávat.