To nám říkali jmény, příjmení bylo spíš za trest. I na gymplu nám pak sice vykali, ale oslovovali jménem.

A v matice jsme mívali "badatelské" hodiny. Nebylo to pořád, ale jednou za týden nebo za dva, to už nevím, jsme házeli kostkami, tahali kuličky z pytlíků, kreslili cestičky....prošli jsme tak celé základy teorie pravděpodobnosti. Pracovali jsme většinou ve dvojicích nebo ve skupinách.

Moji o mnoho let starší sourozenci popisují svoji školu a výuku jako "jinou", možná něco, co by se dalo přirovnat k dnešní Začít spolu. Byla to experimentálka při ped. fakultě, pro ně tehdy spádová. Já měla pak spádovku jinou.