Syn je uživatelem hhc a dalších produktů z marihuany. Trvá to něco přes rok. Teď na začátku dubna si našel na netu nějaké želé bonbóny s výtažkem z muchomůrky (btw jestli si někdo představuje něco jako darknet, tak ne, ten eshop vypadá jako luxusní butik, neustále zdůrazňující kvalitu "vymazlených želé dobrůtek", bonbónky vypadají jako haribo kroužky, dvoubarevné, v cukříku obalené). Měl pocit, že nic nedělají, tak jich snědl postupně 5 a následně vyvolal scénu v autobuse, což mělo za následek přivolání PČR, odvoz na JIP do nemocnice, noc s kapačkami. Protože měl jít na kontrolní odběry krve o 10 dní později, dohodli jsme se, že nebude do té doby brát nic. Sám to bral jako test, jak to bude snášet. Snášel to překvapivě dobře, bylo to hezkých 10 dní, doma byla nečekaná pohoda, všechno v klidu. Bohužel hned po tom odběru se znovu vrátil k hulení. Následovala noční můra zahrnující vyhlášení pátrání, PČR, OSPOD, záchranku do nemocnice a cestu do Bohnic. Rozjela se mu prostě nějaká psychóza, kdy se hystericky smál, mluvil z cesty bez logických souvislostí, dělal podivné věci. A vzápětí se zase choval mile a mluvil příjemným tónem, spousta "omlouvám se" a "prosím" a "děkuji". Tak hezky mu to šlo, že nám ho na příjmu málem zase vrátili, že nevidí důvod k hospitalizaci. Dokud totiž není agresivní a nebezpečný sobě nebo okolí, není k hospitalizaci důvod. "Naštěstí" než doktorka dopsala zprávu, položili pánové z recepce synovi nějaké "blbé" dotazy, což vyvolalo zase rozčílení a tak i paní doktorka viděla, co se nám na tom chlapci nezdá. Hospitalizovali ho na uzavřené oddělení, odkud se ještě téhož večera pokusil utéct. Chytli ho akorát když seskakoval z okna na zahradu. Přemístili ho do nového areálu, odkud se (snad) utíkat nedá. Bude to týden, co je zavřený. Včera už konečně byl skoro "normální". Je rozčilený, že mu tam dávají drogy (Benzodiazepin), že nechtějí poslouchat jeho názory a dávat mu léky podle jeho volby. Zatím asi i chápe, proč tam je, ale pořád opakuje, že hulení se vzdát nehodlá. Prostě jen čeká, až ho propustí a hodlá "si žít po svém", což zahrnuje, že bude hulit, občas nepřijde domů, do školy bude chodit právě tak akorát, aby prošel, nevidí důvod, proč by to mělo vadit nám nebo někomu jinému.
Aktuálně nám oznámili, že ho pravděpodobně brzy přeloží na volnější oddělení - přepokládám, že tam v tom případě nezůstane - uteče. Což prý ovšem nemohou nijak ovlivnit.
Vůbec nevím, co bude dál. Netuším, jak odhadnout další vývoj časově, realizačně, jaké máme možnosti. Víte někdo? Máte někdo nějaké zkušenosti? Případně tip na nějakého psychiatra? Budeme muset najít někoho, kam by mohl docházet po propuštění (předpokládám, že bude potřeba řešit tu psychózu, ne jen závislost).
(A sorry, ale nemám tím na mysli zkušenosti a rady typu "tohle bych nedopustila", "moje dítě by nikdy..." a "zakročila bych rázně hned v počátku" - pokud nemáte radu naprosto konkrétní, vězte, že nemáte radu žádnou, ta praxe je jaksi na hony vzdálená představám)