Rose, achjo. Radu nemám. Jen soucítění, sdílení. Je mu tedy cca 17? Mám zkušenost se svým "svéhlavým" synem, který šel (a jde) za tím, že si bude žít po svém, opravdu důsledně, a dobře se pamatuji na velkou úlevu, když dosáhl plnoletosti (jako že už to není moje odpovědnost).
Chlapec je to hodný, ale "kvůli mamince" nic dělat nebude, a popravdě jsem tento "argument" nikdy nepoužila.

Taky hulí, naštěstí (ťukááááám) zdá se celkem bez následků. Kdy začal netuším, ale vím, že před 18 už pil pivo, některé týdny ve velkém. Ze školy odešel před maturitou, no a tak vůbec... popisuji (opakuji) k dokreslení pochopení, že se nedá "nedopustit". Myslím, že jsme žádnou zásadní chybu ve výchově neudělali. Vy určitě také ne.

Psychologa vždy doporučuji opravdu vynikajícího Juru ( http://psychoterapie-jura.cz/kdo_jsem.htm ), ale psychiatra neznám žádného.

Držím palce