Monam, věř mi, že můj syn to má fakt jinak. On dlouhá léta i ve škole prostě viděl spolužáky jen ve škole, když odešel ze školy, tak jako by nebyli, v týdnu se mimo školu nevídali, o víkendu taky ne, fakt jen ve škole. Když chodil na kroužek, tak přišel, pozdravil se s dětmi, tam nějak fungoval, odešel a prostě ty děti neexistovaly. Často ani nevěděl, jak se jmenují, vůbec neměl potřebu je jinak vidět. Na kroužek chodil kvůli tomu, co tam dělali, děti mu byly úplně fuk. Má asi 2 nebo 3 kamarády, se kterými se vídá i v reálu, jezdí spolu na vlaky apod. a s několika dalšími si píše online. O prázdninách se klidně celé týdny vídá max s tím jedním.
A když jsem já byla ty 3 roky na mateřské, tak jsem se s lidmi z práce prakticky nevídala, nechyběli mi, ačkoli jsme měli vztahy velmi dobré, ale měla jsem jinou náplň života, v práci jsem se byla za tu dobu podívat jen párkrát, nechybělo mi to vůbec. Když jsem se vrátila do práce, tak jsme začali fungovat jako předtím.