"dětem vždycky nejvíc svědčí to, co zrovna potřebuje stát"

To je třeba vidět v souvislostech.
Propagace kolektivní výchovy přišla ze stalinského Ruska, kde byla tak zoufalá bída, že státní ústavy vyloženě zachraňovaly dětem život, rodiče je tam odevzdávali dobrovolně. Už jen pravidelné jídlo bylo terno, natož trocha nějaké péče k tomu. Ale bylo to řešení v nouzi a tak to zůstává dodnes, řešení v nouzi. Batole opravdu ideálně potřebuje klíčovou vazbu na jednu osobu, potřebuje lásku, jistotu. Socializaci nepotřebuje, tu začne postupně potřebovat v průběhu předškolního věku a rozhodně nepotřebuje zrovna formu kolektivního zařízení, kde se jako na vojně žije na povel podle přesného harmonogramu.
Ale najmout jednotlivce pro individuální péči je nákladné, tak holt děti z méně vyvolených rodin se chodí socializovat do ústavů. Nemusí je to poškodit, většina to nějak přežije, každý je do nějaké míry adaptabilní a v ideálních
podmínkách vyroste málokdo.