Přidat odpověď
Ač mám nějaké neblahé zkušenosti s muži, raději bych potkala chlapa. Má to více důvodů. Jeden z nich je, že vypadám čím dál méně "lákavě", takže by s postupujícím věkem byla úchylka "Průši" větší a větší, tudíž klesá statistická pravděpodobnost výskytu takové osobnosti v populaci. Abych na něj přinatrefila zrovna já, skoro nehrozí. Zato v naší lokalitě (ČR, SR) by medvěd s největší pravděpodobností už někdy člověka viděl, takže by nebyl tak plachý, jako medvěd z Ameriky, tudíž by hrozilo o dost větší nebezpečí, že by si na mě dovolil. Také útok chlapa jsem párkrát přežila bez větších následků, pochybuji, že bych tak snadno vyvázla po útoku medvěda.
V té Americe to může být tím, že jsou tam naprosto jiné podmínky. Kdysi jsem četla od Kinga "Holčička, která měla ráda Toma Gordona", kde k zabloudění v am. lese stačilo, že se děvče šlo vyčůrat dva kroky od cestičky. Když jsem to četla, přišlo mi to přitažené za vlasy, diskutovaly jsme o tom se ségrou. No a asi za měsíc bylo ve zprávách, že se našly dvě turistky, které bloudily víc než měsíc po am. lese, když si odskočily za keřík. Takže tam asi medvědi moc často lidi nepotkávají a jejich útok je méně pravděpodobný - jsou plašší. Navíc tam asi není radno bloumat nezi stromy mimo cesty, jako se děje běžně u nás, takže medvědi se nebudou moc často vyskytovat kolem cest...
Z toho mi plyne, že možná v té Americe nejsou až tak pošahaní, jak by se mohlo z Tater jevit.
Předchozí