Termixi díky, já to cítím stejně. A vypadá to, že ten nadhled a přístup od nás syn převzal, protože když jsem se včera dopoledne od maminky spolužáka dozvěděla, že on se na synův obor dostal (syn se to dozvěděl pak přímo od něj ve škole), tak jsem si myslela, že přijde smutný, že jemu to nevyšlo...a on už mi to sám hlásil mezi dveřmi a s úsměvem mi oznamoval, že už se dohodli, kde na sebe budou ráno čekat a že budou jezdit spolu, když budou v té stejné škole (byť ne spolu ve třídě). Docela mě tím dostal a mám radost, že na to nebude v té nové velké škole úplně sám