Před týdnem jsme se vraceli po pár dnech domů ze zahraniční poznávačky a pár hodin před příjezdem mi máma napsala, že "vnikla k nám domů a vařila nám tam polívku, abychom měli něco teplého". Odhlédnu od toho, že jsme dorazili v 10 večer a hladem rozhodně netrpěli, brala jsem to jako nějaké gesto od mámy, byť ona opravdu není typ, co by běžně někomu vyvařoval. Ale od dob, kdy byly děti malé má klíče od baráku, tak si prostě otevřela a vařila tu. Ok, byť kvůli jejím zdravotním potížím (zúžení páteřního kanálu a výhřezy plotének) by tohle dělat neměla.
Byla jsem připravena jí poděkovat a mírně vyplísnit, ať raději myslím na své zdraví
Ale pak jsem zjistila, že mi tu i vymývala lednici (přeházené potraviny, posunutá výška polic), vymývala skříňku na odpadky a možná i něco dalšího. Tohle jsme řešili i dříve (poprvé při narození 1. syna, kdy manželovi vnikla do bytu, zatímco jsem byla v porodnici a začala šůrovat, aniž by se ptala na souhlas, tehdy se ho to děsně dotklo, on uklidit opravdu umí a měl to v plánu), naposledy tak 4 roky zpět...? Já jsem jí už tehdy řekla, že o to nestojím, že si vážím její dobré vůle (pokud to teda je dobrá vůle, brácha tvrdí, že je to manipulace). Pár let byl klid a teď zas tohle
Jak byste vnímaly takový zásah do vlastní domácnosti? Já sice občas ze srandy říkám, že by mi tu mohl někdo uklidit (ne před mámou), ale ve skutečnosti je mi to fakt nepříjemné, je to zásah do mého osobního prostoru a navíc zas budu mít před dalším odjezdem nerva, co není dost uklizené a co mi potenciálně máma může gruntovat
Ona je na pořádek pošuk, já nemám zrovna pořád vygruntováno, ale průběžně uklízím, není tu nějak nechutno. Jako ta lednice asi umýt chtěla, ale určitě by ještě tejden vydržela

Nakonec jsem mámě napsala mail, protože jsem měla strach, že při probírání z oka do oka bychom se rafly poděkovala jsem jí za její dobrou vůli, ale výslovně jsem napsala, že si uklízení nepřeju. Uvidím, co bude dál Brácha řekl, že by jí okamžitě zabavil klíče ale já jí nechci ublížit ani to nějak hrotit