Termix, z matiky jsem maturovala za 1 a nepamatuju si z toho vůbec nic. V práci jsem použila maximálně trojčlenku nebo procenta. Naštěstí jsem nikdy nemusela počítat objem těles, ani za jak dlouho mi nateče voda do bazénu, žádný nemám. Používám sčítání, odčítání, dělení a malou násobilka. Nic z toho, co jsme se učili na gymplu jsem nikdy nepoužila a už ani nevím, co to bylo. Stejné nic si pamatuju z fyziky, chemie a deskriptivy. Vůbec nevím, co jsme se tam ty 4 roky učili. A já se učila fakt poctivě, ale jak mě to vůbec nebavilo a nikdy jsem to k ní emu nepotřebovala, tak se mi to úplně vykouřili z hlavy. Z chemie si pamatuju větu: Saponáty jsou sodne soli sulfokyselin a sulfoesteru. Má to samé s, proto mi to utkvělo, ale co to znamenat, nemám páru. Z fyziky si pamatuju Archimédův zákon. A z deskriptivy nárys, bokorys a půdorys.
Z ruštiny jsem hodně zapomněla, umřela jsem ji dobře, psala jsem si s nějakým Igorem z Čeljabinsku a nepotřebovala jsem slovník. Teď si víc pamatuju z angličtiny, ale žádná sláva, dělala jsem si test, jsem úroveň A2. Nejvíc si pamatuju z literatury, protože jsem hodně těch knih, o kterých jsme se učili, četla, od každého spisovatele nejmíň 1 knížku. Větné rozbory si už ale nepamatuju. Ruchovci s Lumírovci se mi pletou, vím, že se shromažďovali kolem předmětného časopisu, ale kteří byli kteří, to už jsem zapomněla. U maturity jsem to samozřejmě věděla.
Můj názor je ten, že ve škole se učí spousta věcí ne proto, aby si to člověk navždy zapamatoval, nebo že se mu to bude v životě hodit, ale aby se trénovala paměť, představivost, abstraktní myšlení, logika, vyjadřovací schopnosti, kritické myšlení a aby vzdělaný člověk měl jakýsi širší všeobecný přehled.