Zufi, ano, někdy mám pocit, že se spiknul vesmír
Když pominu anabáze se synem, minulý týden mi kamínek rozbil čelní sklo, mám na něj slušnou pojistku, tak si říkám ok, to nevadí, jenže můj servis nebyl v mapě pojišťovny, tak jsem vybrala jiný, už jsem tam někdy byla v minulosti, jenže od té doby "vylepšili služby", takže místo jednoho telefonátu jich následovalo asi 10, k tomu maily a papírování, další papírování s úvěrovou společností, no prostě dva dny řešení, aby mi na závěr dali termín na 30.5.!!! Prasklina je akorát ve výhledu řidiče, tak snad mě do té doby nebudou stavět... No a v úterý jsem píchla prvně v životě tak, že bylo třeba vyměnit kolo (a já si blahořečila, že jsem si za tu plnohodnotnou rezervu připlatila)... naštěstí se toho ujal soused, protože se svými zády bych to nedala a muž sám taky ne...
Záda mě bolí příšerně (mám v háji plotýnky), emocionálně jsem vyčerpaná, mám příšerně rozhozenou menstruaci (asi se hlásí i přechod), rodinnou dovolenou jsme museli přesunout na konec prázdnin, minidovolenou v Budapešti budeme muset přesunout taky, navíc na jízdenkách na vlak tratíme za storno a to je storno za jízdenku a ještě i za místenku zvlášť, přesunout termín nelze .. nejmladší dítě je na zabití, mlátí s ní puberta...
S mužem jsme se shodli, že už bychom si strašně přáli nějakou tu normální nudu
Takže holt vydržet, ono bude lépe, určitě... musí