Ja se narodila v ulici, ktera byla cela "nase". Praprapredek koupil vsem svym deviti detem pozemky na stejnem miste a praprapredek z druhe strany taky, takze tak kilometr silnice byli vsichni pribuzni. Ja uz to tak nezazila, protoze ty deti se moc nerozmnozily, jedinacci byli bezni a par jich nemelo deti vubec, takze v mem detstvi uz to byli hlavne postarsi pribuzni. Ale generace predemnou nemohla ani nohu ze dveri vystrcit, aby o tom nekdo nevedel a nepovedel to dal. To je pro mne osobne prilis.

Dobre vztahy se sousedy jsou fajn, osobne to mame stridave, primi sousedi z jedne strany jsou fakt brrr, z druhe strany jsou novi po jinych, kteri v dobe meho pristehovani vsude po zahrade rozvesili britske vlajky, ale pak jsme se spratelili. A naproti je nekolik pratelskych domu, ale budovani blizkych vztahu to neni. V budoucim bydlisti to snad bude pratelske vse, nebo alespon neutralni, rozepre me vycerpavaji.