Mě různé manuální práce baví, jsem zručná, bavily mě rukodělné i technické předměty ve škole, ale to zdaleka neznamená, že bych něco takového toužila dělat celé dny jako profesi.
On je rozdíl dělat něco chvíli pro radost a dělat to osm hodin denně, den za dnem, celý život.
A nejde jen o samotnou činnost, ale o všecno další, co ten obor v profesionální podobě obnáší.
Každopádně je nesmysl vyvozovat, že člověk pohrdá manuální prací, když pro sebe neshledá štěstí v tovární hale. Ono se tam té manuální práce nakonec ani nemusí tolik odehrávat, problém je v nekonečné ohlupující monotónnosti a nevlídném prostředí, nikoliv v práci.