První mobil jsem si pořizovala až po roce 2000, když jsem zůstávala na rodičovské dovolené. To mi začalo připadat užitečné mít spojení, když celé dny pobíhám někde venku s dětmi.
Do té doby mi zcela postačovalp systém pevných linek a veřejných automatů.
A také mi přišlo legrační, jak se lidé v počátcích mobilů s nimi předváděli a halekali s cihličkou v ruce všude možně i nemožně, na ulicích, v obchodech, u jídla... Najednou pořád někdo potřeboval důležitě s někým mluvit po telefonu. K tomu jsem se nespěchala přidat.