Podle mě to není o modernosti, ale opět o kontrastu město-venkov nebo životních stylů.

My, vesničtí, jsme přespávali běžně, protože při delší návštěvě prostě nemáš jak se dostat domů... Pamatuju to hlavně na střední (tj. od té 6. třídy), když už jsem měla spolužáky na gymplu z různých míst v prstencovém okolí. Do té doby jsem kamarádila s dětma z vesnice a ty samozřejmě mohly normálně přijít, pohrát si a jít zase spát domů...

ale na té střední - kámoška k nám o víkendu spíš přijela i na přespání, než na 2 hodinovou návštěvu... Stejně tak rodina (a to platí dodnes) - tím, jak jsme roztahaní po republice, tak těžko přijdou jen na oběd a zas pojedou domů - prostě "musí" přijet na celý víkend...

Současně vesnice většinou rovná se dům, čili toho místa na přespání je tam logicky víc.

Můj muž - jako městský a bytový člověk, taky nesnese, aby se u nás (myšleno u něj v bytě) přespávalo - nikdy tam nikdo nespal, co já jsem s ním... On sám také nikdy nikde nepřespává, příbuzný má v dojezdovém perimetru (max. hodina a půl cesty), tj. tam se praktikuje - přijeď, dej si oběd, kávu, zákusek, pokecej a jeď si zase domů... Ani velký syn tam nikdy nikoho na přespání neměl, i když by se teoreticky ten kamarád (příp. později slečna - ale to by muž nesnesl vůbec) do jeho pokoje vešel.

Naopak "u mě" v domě přespávalo kamarádů... o rodině nemluvě. Pohodlně (tj. na počet opravdových postelí) se tam vejde 11 lidí + menší děti se vcucnou k rodičům, nebo spí ve větším počtu + gauč + náhradní matrace, které se dají vytáhnout na podlahu... + v létě možno děti vyšoupnout do stanu na zahradu (+ hamaka + lehátka a spacák na terase)... Nejvíc lidí tam spalo jednou na svatbu a přijeli různí kamarádi a spolužáci a všichni byli ještě mladí, takže pružní. To tam určitě bylo přes 25 lidí... pařba, párty, každej pak lehne, kde je místo... No jo, zlatý mladý časy