U nás doma to bylo tak, že táta koukal na sport rád (a v mládí byl sportovec aktivní), mamku to nezajímalo.

Bráchu koukat na sport baví, má rozhodcovské zkoušky na nižší fotbalové soutěže, ale na aktivní sport byl dost dřevo. Ale jezdí i na různé zápasy jako fanoušek. Jeden ze synů je jako brácha, jen divák, co chodí na výjimečné zápasy a klidně za nimi i cestuje po světě, druhý hrál fotbal aktivně a dost dobře. A samozřejmě i rád kouká. Všichni tedy sledují převážně ten fotbal a rozhodně nejsou primitivové.

Sestru sport nezajímá vůbec. Jen celý život vede děti v Sokole, takže pohyb má ráda, ale sport jako takový ne.

Já jsem dělala i jako dítě sport závodně a na poměrně vysoké úrovni (v mé kategorii na nejvyšší možné), sportů jsem vyzkoušela několik, a zároveň mě hodně baví ho sledovat v televizi (na živo už míň). A je jen málo disciplín, které ne.

Můj muž se o to nezajímá, ale sem tam třeba se mnou na něco koukal, je takový příležitostný divák, ale bez hlubšího zájmu.

No a holky to nezajímá vůbec, i když každá nějaký sport aspoň nějakou dobu dělala a bavilo je to. Ale u nich ta záliba končila chozením na tréninky, ani je nebavilo jezdit na zápasy a závody.