Ze začátku MS jsem ho sledovala jen po očku, ale jak to našim pěkně šlo, sledovala jsem víc, víc prožívala a víc fandila. Bylo to krásné a moc jsem jim zlatou přála. Byli strašně šikovní, sebevědomí, týmoví a bylo to prostě super. Krásná práce, moc jsem si to užila. Hoši děkuju !!!!

Miluju, když je někdo na něco šikovný, věnuje tomu hodně úsilí a pak sklidí nějaký úspěch.
A je lhostejno, zda je to ve sportu, v kultuře, ve výzkumu, v řemesle nebo třeba v zahradničení.
Od malička mě naši vedli ke kultuře i ke sportu. Chodila jsem na klavír i na tenis, navštěvovala divadlo, knihovnu, koncerty, četla knihy a k tomu sledovala i dělala různé sporty. Prožitek z toho mám obdobný - sounáležitost, obdiv, zážitek ze samotného představení (kulturního či sportovního). Mně sport a kultura přijde prostě obdobná. Někdo věnuje něčemu spoustu úsilí, je v tom dobrý a já si užiju jeho exhibici. Fandění ke sportu prostě patří - podporuje výkon. I na koncertech bývá plný stadion, lidi křičí, tleskají, zpívají spolu... Jediný problém ve sportu bývá, že tam exhibují nějací fanouškovští debilové.
Příležitostně koukám na jakýkoli sport a přináší mi to hezký zážitek - fotbal, hokej, cyklistika, atletika, rugby, dostihy, zimní sporty.... viděla jsem už ledacos a vždy mě to oslovilo.
Zrovna tak hudba, četba, film, divadlo - baví mě kvalitní věci a občas klidně i nějaká nenáročná pitomina.
Ale on je to takový kolorit, ofrňovat se nad lidmi, kteří sledují sport, Ulici nebo poslouchají metal. Já jsem vděčná, že i v oblasti kultury nebo sportu si dokážu příležitostně užít téměř cokoli. Však život se skládá ze zážitků a prožitků - těch není nikdy dost.
Myslím, že kdo má ke sportu odpor nebo ho sport nijak neoslovuje ,je tak trochu životně ochuzen.