máta, podle mě by nastalo víc variant, podle toho v jaká fáze únavy by byla:

1. přišel by bez něj, 10 minut je moc dlouhá doba, aby udržel myšlenku, protože by mezi tím 3x telefonoval a přepnul se na záležitosti z hovoru, takže by jsem se zeptala a on by se pro něj vrátil, prádlo by asi sundal a nechal někde v místě toho sušáku. Asi by i houknul co s tím.

2. přinesl by ho hned, bez toho prádla

3. přišel by sušák nedonesl, odnesl si jídlo a za 2h by se přišel zeptat co jsem po něm chtěla, že si nemůže vzpomenout

4. na moji prosbu , že by měl přinést sušák by se mi dostalo odpovědi: HMMM případně ANo a pak by se divil, že jsem po něm něco chtěla, že mi na to odpovídal.(někdy se ujišťuju a nechávám si to zopakovat, pokud to opravdu potřebuju)



Neřeším nic co nestojí za rozčílení. Osobně, pokud by nedorazil ten sušák dojdu si pro něj sama. A na otázku proč si neřeknu, že by mi ho donesl, s úsměvem odpovím, že jsem si prosila a nestalo se tak.
A to, že když neragují a jdu si to udělat sama je vytočí pak víc, než když se rozčiluji, že nemůžu chvilku počkat.

ZA ty roky většinou teda se ptají jestli to chci hned. A to všichni tři.