"šlo o dospělého syna, ale jeho reakce byla přesně stejná, jako někdy bývala reakce jeho otce"

Nepodráždilo tě nakonec nejvíc toto?
K dětem myslím bývá člověk shovívavější než k partnerovi.
Jestli syn běžně nenakládá s prádlem, lze pochopit, že sám od sebe automaticky nevyhodnotil, kam ho umístit.
Záleží samozřejmě na způsobu komunikace z obou stran, to těžko zhodnotit na dálku, ale v zásadě se přikláním k tomu, že žádající osoba nemá spoléhat na nějaké domýšlení a má formulovat co nejpřesněji.
Lidé přemýšlejí překvapivě různě, co jednomu připadá automatické, to druhý vůbec nemusí vnímat.