S lavorem mám teď jednu čerstvou citovou.. Když jsme se nastěhovali do nového domu a narodila se nám dcera, koupila jsem si bily, kulatý lavor na prádlo. Byl velký. Lezla do nej rada, schovat se do složeného prádla. Mám fotku, jak z toho prádla asi v 10 měsících vykukuje. Pak jsme ho měli ve všech dalších bydlistich. A asi před par měsíci, po cca 29 letech synovi někde spadl a praskl. Nebyli jsme delší dobu doma a zjistila jsem to po příjezdu. Ptám se, co se stalo a on říká: no, mrzí mi to, říkal jsem si, že ho máme asi dlouho, co pamatuju, a ze ho asi mas rada” A když to dorekl, došlo mi to, ze jsem si to nikdy neuvedomila, ze ho mám rada a ze ho mám taaak dlouho a bylo mi z toho smutno ! Tak jsme ho nějak slepili a ještě nějakou dobu sloužil, ale neslo to. Když jsem ho vyhazovala, byla jsem dojata. A to úplně plačka nejsem. Můj lavor