Já mám chuť udělat nějakou větší protiútulkovou akci. Dcera adoptovala kotě "chudinka, má nemocná očička, je slepé." Chudinka asi dva měsíce krepírovala, pak byla dcera v nemocnici, kočce se přitížilo. Babička jejího přítele, která ji vzala na veterinu, za léčbu vyplázla 10 tis., kočka po týdnu chcípla. Dcera z toho zhroucená, zadlužená.
Ségra adoptovala taktéž slepou kočku. Nabízela jsem jí naše zdravé kotě, ale prý zachrání tohle. Kočka začala krepírovat, doživotně jí mají píchat nějaké injekce.
Proč takové ubožáky někdo zachraňuje? Proč je trápí? Proč trápí ty, co takové chcípáky adoptují? Pragmatický člověk si nemocné zvíře nepořídí. Ví, že i se zdravým jsou starosti a náklady, může mít úraz, onemocnět..., když už je to člen domácnosti a jde to, nechá ho léčit, ale brát si nemocné? To udělá přecitlivělý jedinec, kterého pořádně sejme, když to zvíře pojde.
Kdyby místo "zachraňování" mrzáků jim zkrátili trápení a radši ty prachy vrazili do kastrace bezprizorních koček, které zaplavují města a vesnice. Nebo do čehokoli rozumného. Ale tohle považuji za pokusy na zvířatech a týrání