Bydlíme na skoro samotě u lesa, než se u nás málem uložil ožralej mladík při cestě z hospody nepamatuju si, že bychom zamykali, když jsme byli doma. Teď když už jsme s manželem sami doma, většinou zamykáme (většinově manžel, chodí večer se psy), máme ložnici, ze které není nic slyšet. Ale teď je to spíš ze zvyku, protože momentálně máme tak uječeného psa, že nepozorovaně by k nám nikdo nevlezl. Celé léto jsou dveře na zahradu dokořán, pokud tu někdo je, odmítáme dělat vrátného psům a kočkám. Co naopak dodržujeme je zavření (ne zamčení) dveří do ložnic a do patra právě kvůli zvířatům, která courají sem a tam. My se v létě nezouváme, přízemí je zcela bez koberců a funguje jako prodloužení zahrady.