Čím jsem starší, tím hůř to snáším a ano, potkávám se s tím všude.

Užvaněné a neukázňované děti potkávám skoro všude. Dost lidí to považuje za normální součást dětství.

Včera jsme jeli vlakem. Paní si klidně opřela nohy v botách o protější tapecírované sedadlo. Holt se jí líp sedělo. Nu, kdo vyrostl ve chlévě, pořád se chová jako by žil ve chlévě.

Loni jsem se pohádala na minigolfu. Vzdor všem nápisům a upozorněním, že se na ty dráhy nemá lézt, tam jeden mega tlustý chlapeček stále lezl a sbíral míčky z důlku a tatínek se neobtěžoval, aspoň se nemusel snažit předklánět a vyŽďuchovat to holí on sám.

Nemá smysl to sem vše vypisovat. Napomínám,když si troufnu, ale často je z toho hádka.