"z řádně vedené domácnosti (komínky vyžehleného prádla, uvařené teplé jídlo, plná lednice a spíž) ale profitují všichni členové domácnosti"

Jak kdy, do jaké míry.
Někdy jsou to jen utkvělé představy hospodyněk, co všechno "musí být" a jak to musí být.
Zbytek rodiny může mít klidně jiné priority.
A z člověka, který je uspokojený provozováním svého koníčku, také profituje celá rodina.
Z člověka zpruzelého z věčného kolotoče domácích "nezbytností" naopak neprofituje nikdo.
Čímž nechci říci, že je záslužné nechat domácnost plesnivět a věnovat se koníčkům, ale že je dobré najít rovnováhu ke spokojenosti všech a netlačit vlastní prioritu jako univerzální prioritu