Janinko, tuhle tendenci, dělat ze mě silnou a nezničitelnou ženu, má manžel taky. On to tedy naštěstí i obdivuje a běžně věci bez řečí nosí.
Nicméně v jeho koníčku mu nepomáhám a to ani když partnerky jeho spolukoníčkářů se zapojují mnohem víc. Tak jsem si to nastavila a nejede přes to vlak. Nevadí mi na ně všechny koukat, jak makají a rekreovat se u toho, ale přidávám se jen když já chci a v jakém rozsahu chci.
Nám zas občas dělá problém, že koníček se odehrává v jednom konkrétním místě cca půl hodiny od bydliště, víceméně nedostupném hromadnou dopravou a je tam třeba občas něco velkého těžkého a špinavého dovézt/odvézt, co nechci, aby vozil naším relativně čistým rodinným autem. Zároveň se musíme odvézt oba a každý třeba v jinou dobu. Částečně to řeší druhé starší auto, které manželovi už slouží víceméně právě jako špinavé pracovní auto. Ale generuje to náklady a zisk žádný.