Babi, tak zase si nepředstavuj, že bych si skočila do kantýny pro vlašák se 4mi rohlíky. Je to tak, že mi příprava a nákup spolyká hodně času. Asi si nedám mraženého smažáka z Lidlu, nekupuji běžně sušenky nebo nějaké polotovary ani v krizi. Musela jsem se naučit chodit do práce o 2 hod. dříve než jsem byla zvyklá a protože jsem jela 2 pracovní pozice najednou, tak jsem domů přicházela stejně, jako dřív a hlavně mi chybí pohyb.

Na sobě mám ozkoušené, že ideální je se najíst dobře kolem 18 hod.. Synkové ale oba měli teď nejdůležitější části svých sportovních sezón doráželi domů kolem 20 - 21 hod.. a já teprve v 19 hod. rozjížděla kotle. No a to já si úplně neumím nedat, neochutnat. Tak že jsem dolezla z práce, že si dám něco lehkého, jenže buď celý den nejím, abych nejedla kraviny z naší jídelny a pak si dám doma. Tak že první večeře hned po práci, druhá večeře s manželem a dcerkou, ti také rádi něco malého hned jak přijdou domů a třetí večeře ještě s klukama . Když pak večer rozbublám hrnce a sednu si s rodinou k večeři, zavládne v mé duši klid a dojím všechno co zbylo . Pečivo nemohu všechno, když udělám pomazánku, jezdívám si pro takový vynikající tmavý dýňový chleba, ale na to jsem neměla teď kapacitu. Naše děti ale jedí pečivo normální z pekárny, která zaváží náš farmářský obchod. Občas mají skvělé kukuřičné rohlíky, ty mě také nevadí, ale ty když nekoupím dopoledne, tak odpo už nejsou, ale cokoliv jiného mě nafukuje.

Hodně dětem peču, tak že to je pro mne ráno nejjednodušší, sáhnout po nějaké buchtě než si připravit s sebou jídlo do práce.

Jsem v novém pracovním kolektivu a tak jsem zkusila zase i kantýnu. Je to fajn, že si člověk s lidmi popovídá a tak nějak rozvine vztahy na pracovišti. Předtím jsem byla v openspace a nyní mám samostatnou kancelář a krom oběda se s nikým nepotkám.