Někde v diskuzi jsem zahledla termín: vypadat lip a následnou polemiku. Možná nenavážu, nebo se nevyjádřím přesně k tam napsanému, ale chtěla bych uvést toto.

Vypadat lip neznamená jen maskovat stáří, či dělat ze sebe něco, co nejsem.. Každý dům, zahrada, auto mají stavy, kdy mohou vypadat lip. Proste to beru jako význam v právem slova smyslu.

Je x žen, které potom, co našly svůj styl oblékání, malování, barvení vlasu, najednou vypadají lip, než předtím, lip ve 40 než v 35 letech..Třeba jako dům s novou omitkou. ( nechci rozvíjet debatu, že ta nová omítka může být nevkusná, kdežto ta stará měla hezčí barvu a patinu, taky to tak samozřejmě muže byt, a bývá. Ale pro tuto chvíli se držím své základní verze)

Já o sobě vim, že s barvou vlasu, kterou nosím posledních nekolik let, vypadam lip, než s tou předchozí. Ta, sama o sobě, byla moc hezká, ale v tehle mám lepší barvu pleti, a jinak mi vynikne barva očí. Zmena barvy se stala vcelku náhodně a až pak, z reakci okolí jsem se dozvěděla to, co píšu.. oči, pleť. Sama jsem to neplánovala a neřešila.

Když teď koukám na starší fotky, tak sama vidím, že teď vypadam lip, než dřív, i když stopy stárnutí jsou viditelné, tak teď to celé nějak víc “ ladí”..

A k tomu se přidalo to, že jsem s novou barvou začala používat rtěnku, našla barvu, co mi sedí, a ta to celé ještě vytáhne.

Takže to beru tak, že i ženy , které “stárnou přirozeně” a nějak decentně se líčí , třeba Meryl Sreep, vědí, v čem “vypadají dobře” a toho se drží. Tak jako dobrý architekt dovede danému domu udělat hezkou tvář.