Jj naši taky bydleli u takových rodičů v pokojíku
![~:-D](/g/s/1.gif)
táta byl ale na vojně, takže tam vlastně žila jen máma se starší sestrou.. táta si pak udělal vojenskou školu a byt dostal nakonec od armády - k maminčině hrůze 130 km daleko, v díře po granátu v lesích
![~:-D](/g/s/1.gif)
ona chudinka jako první musela pořídit gumáky, aby vůbec mohla chodit venku
![~t~](/g/s/20.gif)
Taky teda často utíkala zpět do města k babičce a dědovi, kde byla vždy vítána - chyběla jim vnučka
![~:-D](/g/s/1.gif)
a táta pak jezdil škemrat, aby se zase vrátily...
![~:-D](/g/s/1.gif)
Já sama jsem s manželem nejdřív skoro dva roky žila na ubytovně a pak v pronájmu, než jsme se vzali