No, je pravda, že v práci jsem odkládala věci, se kterými jsem si nevěděla rady. Ale hodně jsem nad nimi přemýšlela, i doma nebo na dovolené, ve dne, v noci, dokud jsem nepřišla na nějaké řešení. Když jsem si nebyla jistá, že to udělám správně, tak se mi do toho taky nechtělo a musela jsem se nutit. Často jsem na řešení přišla právě v průběhu té práce. No a stalo se mi i to, že jsem to nakonec udělala blbě, což ale není předmětem této úvahy.
Teď v důchodu už fakt bojuju akorát s tou leností, protože odkládám třeba mytí oken nebo nákup potravin, což jsou dvě moje nejvíc nenáviděné domácí práce.